Jedním z hráčů, kteří si letos vyzkoušeli nejvyšší soutěž ve Finsku - SM-Liigu je i plzeňský odchovanec Jakub Koreis. Nastupoval v dresu Ilves Tampere, s kterým vypadl ve čtvrtfinále play-off s celkem Kärpät Oulu. Jakub nám poskytl exkluzivní rozhovor.

Jakube, celou sezónu jsi téměř promarodil s kolenem, je už koleno v pořádku?
Už je v pořádku. Zbytek sezony jsem odehrál bez nejmenších problémů.

Naskočil jsi do rozjeté sezóny, jaký na Tebe udělala dojem finská SM-Liiga? Byl jsi něčím překvapen, zaskočen?
Možná jsem čekal, že se bude hrát víc do těla. Ale hrálo se spíše technicky, zvláště mužstva jako Jokerit a Oulu. Liga je velmi vyrovnaná, každý může porazit každého.

Odehrál jsi v dresu Ilves Tampere 10 zápasů v základní části, ve kterých sis připsal 5 bodů za 3 branky a 2 nahrávky, v play-off 8 zápasů a 2 branky. Jsi se svými výkony spokojen?
Vzhledem k dlouhé pauze jsem celkem spokojený. Snažil jsem se hrát jednoduše, nevymýšlet nic složitého. Jsem rád, že mi tam i spadly nějaké góly.

V mužstvu Ilvesu hrál i veterán Raimo Helminen, který po letošní sezóně ukončil kariéru. Jak na Tebe působila tato hvězda finského hokeje?
Je to neskutečná osobnost nejen v Tampere, ale v celém Finsku. Na každém stadionu byl vítán jakoby hrál za domácí mužstvo. V šatně byl spíše tichý, ale když něco řekl, tak si nikdo nedovolil mu odporovat. Hráče s větším respektem jsem snad ještě nepotkal.

Měl jsi možnost hrát na většině finských stadionech, jaké jsou největší rozdíly oproti českým zimákům? Jak se Ti líbila hala Hakametsä, ve které jste hráli domácí zápasy?
Hala byla starší, ale dostatečně velká a poměrně moderní. Už ale pár let v Tampere planují výstavbu nové haly. Ostatní stadiony jsou srovnatelné s těmi v Čechách. Jsou tam nové a moderní, ale také starší, které by si zasloužily opravu.

Jaký byl život ve Finsku? Jak jsi trávil volný čas? Finština je velmi náročný jazyk, stačil ses naučit nějaké fráze, slova, nebo jsi komunikoval jen v angličtině?
Strávil jsem ve Finsku celé léto. Zranil jsem se až těsně před začátkem ligy. Nějaké fráze a slova jsem se naučil, na velké povídání to ale určitě nebylo. Domluvil jsem se anglicky. Každý zná aspoň ty základní fráze.

Jak se těšíš na neoblíbenou letní přípravu?
To nebudu rozebírat. Netěším!

Čtyři roky jsi strávil v zámoří, kde ses marně pokoušel probojovat do NHL, ve které jsi draftovaný Phoenixem. Je kariéra v zámoří ukončenou kapitolou nebo v případě dobré sezóny by ses tam ještě někdy chtěl vrátit?
Rád bych se tam někdy vrátil. V Americe se mi líbilo, škoda že to nevyšlo tak, jak jsem si představoval. Pokud by mi nabídka přišla, určitě bych o ni přemýšlel. Za každou cenu se tam ale tlačit nebudu.

Letošní sezóna je za námi, už víš, kde budeš hrát v příští sezóně ? Na českých stadionech nebo někde v zahraničí?
Probíhají jednání, jak v zahraničí, tak v Čechách. Ještě sám nevím.

Zdroj: hokejportal.cz

Před čtyřmi lety odešel do zámoří, aby si splnil sen a hrál NHL. První rok strávil plzeňský odchovanec Jakub Koreis mezi juniory Guelphu, pak tři sezony válel farmářskou AHL. Šikovného útočníka v roce 2002 draftoval už během prvního kola Phoenix, jenže někdejší juniorský reprezentant se pozvánky do prvního týmu Coyotes ani jednou nedočkal. "Moc jsem po NHL toužil a stále toužím. Ale letos jsem si řekl, že už nebudu čekat na šanci. Zkusím něco nového. Především proto jsem se dohodl na roční smlouvě s finským Ilvesem Tampere," vysvětluje Koreis.

Zatímco první sezonu v organizaci Kojotů strávil coby hráč záložního celku Utah Grizzlies, poslední dva roky působil v San Antoniu, kam se farma Phoenixu přestěhovala. "Minulý ročník nebyl nejhorší, aspoň tedy z mého pohledu. Udělal jsem víc bodů než za dvě předchozí sezony dohromady. Mohlo to vypadat z mé strany ještě lépe, ale celkově mám docela dobrý pocit," konstatuje.

Upozorňuje však, že týmu se moc nedařilo. "Výsledky nebyly takové, jak bychom si všichni představovali," reaguje. Jakub celou dobu čekal na pozvánku do prvního mužstva. Zvlášť když ani Phoenix nehrál v NHL nikterak dobře. "Ale bohužel to nevyšlo. Příležitost mi nedali, což mě samozřejmě mrzí."

Ze Spojených států přiletěl koncem dubna. "Dva týdny předtím jsme s týmem skončili, po návratu jsem hlavně objížděl příbuzné a kamarády, které jsem celou dobu neviděl," hlásí. Intzenzivně také zvažoval nejbližší budoucnost. "Tři roky jsem hrál v organizaci Phoenixu, což je docela dlouhá doba. Myšlenek na NHL se samozřejmě nevzdávám, nicméně cítím, že potřebuju udělat něco jinak," doplňuje.

Podobně jako mnozí jiní Evropané se rozhodl americký hokej dočasně opustit. "Sešlo se mi víc nabídek, jednali jsme s různými kluby. I s Plzní. Ale vedení Ilvesu Tampere mi jako první učinilo konkrétní návrh a já se rozhodl, že do toho půjdu. Finská liga je kvalitní, mnozí hráči se odtud prosadili do reprezentace i zpátky do NHL," konstatuje.

Ilves Tampere je pro české vyslance oblíbenou destinací. V minulosti oblékali dres finského týmu třeba Martin Hlavačka, Radim Kucharczyk, Marek Vorel, Patrik Štefan. Mužstvo koučoval Václav Sýkora. Během uplynulé sezony tam hrál Radek Duda, jehož Koreis zná z působení v Plzni. "Ale s Radkem jsme o Ilvesu zatím nemluvil. Nebyla příležitost," tvrdí.

Koreis prý přesně neví, co ho na nové štaci čeká. "Koukal jsem na internet, zatím jsem v kádru jediným cizincem. Doufám, že na mě budou mluvit anglicky a ne finsky," směje se. Do Tampere odlétá o víkendu. "Zapojím se do letní přípravy a budu makat společně s týmem. Teď jsem se nějaký čas chystal na sezonu individuálně, bude to pro mě trošku novinka. Ale v partě se trénuje lépe. Celkově se do Ilvesu moc těším," ujišťuje.

Na sever Evropy vyrazí sám. Dopředu ho požene přání, aby uspěl a řekl si o další pozornost zámořských klubů. "V Americe by mě možná jiné kluby vzaly, ale Phoenix o tom nechtěl slyšet. Svoji perspektivu jsem neviděl moc růžově, tak jsem si vybral Finsko. Budu hrát evropský hokej. Musím se pořádně připravit, příští ročník je pro mě důležitý," uvědomuje si.

V severské zemi hrál na přelomu let 2003 až 2004 mistrovství světa dvacetiletých. Ale od té doby utekla spousta času. Jakub Koreis chce něco dokázat, rád by v Tampere uspěl. Dobře ví, že SM-liiga bývá v zámoří i v České republice sledovaná. Jan Platil se odtud třeba dostal až na mistrovství světa.

"Samozřejmě bych si také rád zahrál za národní tým. Ale upřímně řečeno - na to teď vůbec nemyslím. Jsem v očekávání, cítím i určitou nervozitu. Nové angažmá beru jako ohromnou motivaci a výzvu," uzavírá.

Zdroj: hokej.cz

Na jaře ukončil dlouhou zámořskou kapitolu, během, níž bojoval o uplatnění v Phoenixu. Nadaný útočník Jakub Koreis si zatím velké přání nesplnil, do NHL ani jednou nenakoukl, a tak se vydal zpátky do Evropy. Plzeňský odchovanec podepsal smlouvu s finským klubem Ilves Tampere, pustil se do společné přípravy. Nicméně na konci prázdnin se objevila nečekaná zpráva, že zatím v týmu nastupovat nebude. Účastník dvou mistrovství světa dvacetiletých si totiž zranil koleno a musel na operaci. Rázem se za ním tak trochu zavřela voda. Co vlastně dělá v těchto dnech útočník, který byl v roce 2002 draftován do slavné ligy už během prvního kola?

Když budete mít štěstí, potkáte ho v hledišti plzeňského Lasselsbergeru. "Teď v neděli jsem se byl na kluky poprvé podívat. Bylo to docela těžké, protože bych nejraději naskočil a hrál. Ale nejde to. Podstoupil jsem operaci kolena na klinice v Olomouci a musím být hodně opatrný. V prvních dnech jsem musel zůstat absolutně v klidu, teď už mohu občas mezi lidi," hlásí.

Zdravotní potíže přepadly Koreise náhle. "Nic mě nebolelo, byl jsem v pohodě. Hodně jsem se těšil na nové angažmá a v přípravě makal opravdu naplno. Pak ale přišlo zranění a všechno se zastavilo. To víte, že jsem z toho smutný. Ovšem to je hokej, takové věci se prostě stávají. Nemá smysl nad tím přemýšlet. Hlavně se soustředím na to, abych se dal dohromady a mohl brzy zase hrát," reaguje.

Zákrok postoupil v České republice, od té doby pobývá Jakub doma v Plzni. "Jakmile budu v pořádku, letím zpátky do Tampere," připomíná. Klub s ním nadále počítá, jen musí počkat.

"Těžko odhadovat, kdy bych mohl naskočit do SM-liigy. Věřím tomu, že by to mohlo být někdy počátkem prosince. Teď mě každopádně čeká dost náročné období. Návrat po operaci je těžký pro každého."

V posledncíh dnech už má Koreis o něco lepší náladu. "Koleno se hojí, snažím se na to všechno dívat pozitivně. Ale není to jednoduché. Když sedíte doma na posteli a sezona je v plném proudu..."

Poprvé od juniorských dob si aspoň užívá pobytu u svých blízkých. "Je to fajn, ovšem samozřejmě bych byl raději, kdybych v těchto dnech mohl hrát za Ilves," dodává.

V Tampere se mu hodně líbilo. "Přijali mě perfektně. Během té doby, co jsem tam strávil, se nevyskytl žádný problém. Pořád si volám s některými kamarády z týmu, kteří mě pravidelně informují o tom, co je nového. Mužstvo hraje tak střídavě - jednou lépe, podruhé hůř. Každopádně Ilvesu držím palce a nemohu se dočkat, až za něj budu moci konečně hrát. Než jsem se zranil, všechno vypadalo příznivě," konstatuje smutně.

Koreis nyní musí prokázat velkou dávku trpělivosti. Operace kolena žádá bedlivé léčení, uspěchaný návrat by mohl znamenat problémy závažného charakteru.

"Potřebuju se pořádně zahojit, to je jasné. Až dosud jsem nemohl dělat téměř nic, ani chodit do posilovny, kde bych cvičil horní partie těla. Teď se to začíná malinko lepšit, tak uvidíme. Dobře vím, že musím postupovat podle pokynů lékařů. Hrozně rád bych hrál, ale spěch není na místě," uvědomuje si.

Ke špatným pocitům se přidaly i nostalgické vzpomínky na NHL. "Čtyři roky jsem se snažil o uplatnění v Phoenixu. Když teď probíhaly kempy a startovala zámořská sezona, měl jsem smíšené pocity. V organizaci Coyotes všechny znám, sledoval jsem veškeré změny, které se tam během léta udály. Ale už na jaře jsem měl radost z možnosti jít do Finska. Hodně to pro mě znamenalo, proto nyní myslím jen a jen na Ilves," upozorňuje.

Dobu rekonvalescence prožíval asi jako každý marod. V posteli koukal na televizi, četl noviny, telefonoval s kamarády. "Sledoval jsem hodně seriály, mám docela přehled," směje se.

Tento týden si také koupil kytaru. "Nikoli elektrickou, ale akustickou. Brnkám si jen tak pro radost, chtěl bych se naučit nějaké písničky. Jednak mi čas rychleji uteče, jednak by se mi to mohlo v budoucnu hodit," uzavírá.

Zdroj: hokej.cz

Patří k nadějím Phoenixu, před třemi lety byl vedením Coyotes draftován v prvním kole. Plzeňský odchovanec Jakub Koreis touží po NHL, zatím ale dvě sezony strávil na farmě. Nejprve v týmu Utah Grizzlies, potom v San Antoniu. Uplynulý ročník mu moc radosti nepřinesl. "Sezona se nepovedla mně ani týmu. Určitě jsem měl dát víc branek, čekal jsem lepší produktivitu," přiznává bez obalu. Nyní se snaží připravit co nejlépe na tréninkový kemp Phoenixu a pak je odhodlaný zabojovat o výraznější zviditelnění.

V 70 zápasech základní části American Hockey League vstřelil Koreis tři góly a zaznamenal pět nahrávek. "Měla na to vliv i skutečnost, že se celému týmu nedařilo v koncovce. Vždyť mi měli průměr jen dvě vstřelené branky na zápas," připomíná. Od trenéra dostával Jakub hlavně defenzivní úkoly. "Především jsem bránil, ale i tak je moje bilance špatné," nekličkuje.

Zatímco prvním rokem v organizaci Coyotes válel za Utah, minulý ročník strávil v San Antoniu, kam se farma Phoenixu mezitím přestěhovala. "V Texasu hrál soutěž už jen Houston, hokej tam nemá takovou tradici. Na zápasy chodily slabší návštěvy, my navíc často jezdili za přípravou do tréninkové haly, neboť v té hlavní hráli zápasy basketbalisté San Antonio Spurs," vysvětluje.

Na špičkovou košíkovou se někdejší juniorský reprezentant nedostal. "Chtěl jsem se jít podívat, ale nesehnal jsem lístky. Byl to docela problém. Loni v Utahu se nám povedlo na NHL dostat poměrně často, v San Antoniu ale nikoli," líčí. Když měl volno, raději odpočíval doma. Členové týmu byli rádi, pokud mohli na chvíli vydechnout.

Z Texasu je to totiž k soupeřům hodně daleko. "Vyráželi jsme na dlouhé tripy, jednou jsme vyrazili pryč pomalu na měsíc. Bylo to náročné. Jakmile se naskytla možnost, snažil jsem se odpočívat," konstatuje. Ve městě si prý zvykl velmi rychle. "Nevyskytly se žádné potíže. Bydlel jsem zpočátku s Martinem Podlášekem, ale ten se pak zranil a odjel domů. Později k nám vyměnili Pavla Brendla, takže se nastěhoval ke mně," vypráví.

Sezona se původně zdála pro Jakuba slibnou. "Tréninkový kemp mi vyšel nad očekávání. Zůstal jsem v týmu pomalu nejdéle, po mně šli na farmu asi už jen tři hráči. V San Antoniu jsme však špatně odstartovali a já se s tím tak trošku sklouzl. Nikdo nečeká, že udělám sto bodů za sezonu, nicméně nějaké góly musím dát. To je jasné," uvědomuje si.

Do zámoří chce letos vyrazit dřív, už koncem srpna. "Potřebuju se pořádně připravit, rád bych zaznamenal mnohem lepší výsledky, než tomu bylo loni." O své pozici v předstihu nepřemýšlí. "Nemá smysl přemítat, co bude. Může se mi dařit, při zranění některých opor mě třeba zavolají do prvního týmu. Ale třeba také ne. Raději se soustředím, abych byl v pořádné formě."

Tréninkový tábor bude pro Koreise hodně důležitý. Pověst má výbornou, o jeho talentu bezpochyby vědí. Ovšem záležet bude na aktuálních výkonech. "Chci prorazit. Pokud půjdu na farmu, zaberu tam," má jasno.

Na ročník se připravuje individuálně doma v Plzni. "Chodím na led s Martinem Strakou, Jardou Špačkem a dalšími kluky, co působí v cizině. Máme možnost trénovat v Třemošné, kde je pětkrát týdně k dispozici plocha." Během přípravného období se drží plánu, který mu sestavil kouč Miroslav Přerost. "Věřím, že z toho budu během sezony těžit. Chci mít mnohem lepší výsledky," uzavírá.

Zdroj: hokej.cz

První rok v zámoří nechal za zády Jakub Koreis. Talentovaný útočník původem z Plzně odešel loni v létě do Guelphu, kde hrál za místní tým Storm juniorskou Ontario Hockey League. Prošel těžkou zkouškou. Musel přivyknout tamnímu životnímu stylu, poznal jiný hokej. "Byla to podnětná zkušenost. Už vím, jak to tam chodí, co obnáší kanadský hokej. Rozhodnutí jít za Atlantik jsem nikdy nelitoval. Udělal bych to znovu," tvrdí. Koreis přeskakoval mantinel až do poloviny května, Guelph totiž vyhrál OHL a pak bojoval o prvenství v prestižním Memorial Cupu. S přípravou na novou sezonu tedy nadaný útočník začal až v červenci.

Čeští mladíci mívají v zámoří občas těžké začátky. Neumějí řeč, hůř si zvykají na život bez rodiny a blízkých. Koreise však tyhle starosti netrápily. "Anglicky jsem mluvil už předtím, s tím potíže nebyly. Měl jsem i štěstí na rodinu, u které jsem bydlel. Byli to Italové, pořád mě krmili těstovinami, což se mi moc zamlouvalo. Nemohu si stěžovat, zázemí jsem měl fakt perfektní," pochvaluje si.

Také v klubu přivítali Jakuba vřele. "Kluci mě hned vzali mezi sebe. Nikdo z nich nedal najevo, že zabírám místním místo. Drželi jsme pohromadě," tvrdí. Přízeň získal rovněž u trenéra. "Věřil mi, často jsem hrál. Přesilovky, oslabení, všechno. To bylo důležité. Prostoru jsem dostával dost," dodává. V základní části nasbíral plzeňský útočník 38 bodů, dalších osmnáct bodíků přidal v play off.

Guelph vyhrál Ontario Hockey League a pak usiloval o vítězství v Memorial Cupu. "To je v Kanadě moc ceněný turnaj. Řekl bych, že v jeho průběhu šel stranou i Stanley Cup. Ve městech účastníků tedy určitě," tvrdí. Vyvrcholení kanadských juniorských lig fanoušky hýbalo. "Lidé to sledovali neuvěřitelně. Fandili, bylo pořád vyprodáno. Během základní části jsme někdy nemívali plno, ovšem v play off ano. O Memorial Cupu nemluvě."

Závěrečný turnaj proběhl v Kelowně, Guelph ovšem neuspěl. "Měli jsme smůlu. Nechci, aby to vyznělo, že se vymlouvám, ale hráli jsme opravdu dobře. V prvním zápase jsme podlehli smolně domácímu výběru 0:1, přitom jsme Kelownu přestříleli 30:15. Pak následovalo další nešťastné utkání s Medicine Hat. Prohráli jsme 1:2. Dvakrát nám body těsně utekly," vzpomíná.

Kanadské juniorské soutěže jsou ideální průpravou pro NHL. "Na Memorial Cupu měl každý tým NHL minimálně pět skautů. Také během sezony je člověk stále pod jejich dohledem," reaguje Koreis. Úroveň OHL si pochvaluje. "Hraje se na užším kluzišti, hodně se bruslí, bývá dost osobních střetů. Ale nejde o žádnou divočinu. Překvapilo mě, jak kvalitní soutěž to je. Má opravdu hodně blízko k NHL," konstatuje.

Během sezony si Koreis odskočil na mistrovství světa dvacetiletých. Výběr, který tvořili především hráči ročníku 1984, chtěl vybojovat medaili. Stejně jako na MS osmnáctiletých 2002 v Piešťanech. Jenže skončil čtvrtý. "Byli jsme zklamaní, pochopitelně. Během turnaje jsme nehráli úplně dobře, ale nakonec byla medaile blízko. Přišli jsme o ni až v poslední desetiminutovce zápasu o bronz s Finy," lituje s půlročním odstupem.

Ale zpátky do současnosti. Od začátku července už Jakub pilně trénuje na nový ročník. "Memorial Cup končil v polovině května, proto jsem se dal do trénování se zpožděním. Chystám se sám, na led bych měl ale chodit s plzeňským áčkem. Jsem za to moc rád," říká.

Už před rokem uzavřel smlouvu s Phoenixem, který ho v červnu 2002 draftoval během prvního kola. Koreis patří k největším nadějím Coyotes. Během angažmá v Guelphu se vysněné NHL přiblížil. "V zámoří panuje nejistota, hrozí stávka. Klub zrušil všechny kempy nováčků, šetří každý dolar. Až počátkem září by měl proběhnout turnaj mladých hráčů. Kdo ví, zda vůbec bude tradiční kemp," tvrdí.

Koreis tudíž netuší, jak bude vypadat jeho nejbližší budoucnost. Jestli zůstane mezi juniory, anebo zda se posune v hierarchii zámořského hokeje výš. "S nikým z Coyotes jsem nemluvil. Pouze agent mi říkal, že bych mohl dostat šanci na farmě. Uvidíme."

Kdyby posléze vybojoval místo v prvním týmu Phoenixu, byl v častějším kontaktu s Wayne Gretzkym, majitelem Coyotes. Plzeňský útočník poznal legendu zatím jen během draftu. "Tehdy jsem absolvoval dvě večeře, na kterých byl Gretzky přítomen. Vystupoval velice přátelsky, chvilku jsem měl možnost si s ním popovídat. Ale o hokeji jsme nemluvili. Spíš ho zajímalo, co rodina, jak je v Čechách, a tak," uzavírá.

Zdroj: hokej.cz

Před rokem byl v draftu NHL vybrán už během prvního kola Phoenixem, což jenom potvrdilo, že Jakub Koreis skutečně oplývá nemalým hokejovým talentem. Plzeňský útočník už toho na svůj věk stihl dostat. Startoval na světových šampionátech osmnáctiletých i dvacetiletých, letos na jaře se zúčastnil přípravného kempu národního týmu dospělých. Kromě toho hrál pravidelně nejvyšší soutěž. Hráč, jehož zdobí skvělé vedení kotouče, odolnost, technika a předvídavost, vyrazil v létě za Atlantik. Nyní je však zpátky, aby byl k dispozici potřebám dvacítky pro mistrovství světa ve Finsku.

Do přípravného kempu juniorského výběru nastoupil stejně jako kamarádi v pátek 12. prosince. "Přiletěl jsem o pár hodin dřív, takže jsem stihl jeden den strávit s rodiči a přítelkyní. Byla to paráda, nikoho z nich jsme totiž dost dlouho neviděl," pochvaloval si. V obličeji mu hrál příjemný úspěch. Dalo se vytušít, že si Koreis užíval návratu do rodných míst, i trochu toho napětí, které předchází každé hokejové akci.

Na šampionátu dvacetiletých nebude průbojný křídelní útočník žádným zelenáčem. Společně s Klepišem, Vondráčkem, Fleischmannem či Hudlerem startoval na největší přehlídce talentů už loni. "Tehdy jsme byl o rok mladší, moje role v týmu tomu odpovídala. Teď by to mělo vypadat jinak. Nabral jsem pár zkušeností, snad jsem se za to dobu hokejově posunul kousek dopředu. Jisté je, že musíme vytvořit správný kolektiv. A že budeme k dobrým výsledkům potřebovat i kousek štěstí," přemýšlí.

Před sezonou Koreis změnil zaběhlý životní rytmus. Odletěl na kemp nováčků Phoenixu a poté zamířil mezi juniory Guelphu, kteří hrají Ontario Hockey League. "Jednalo se o něco nového, ale mám pocit, že jsme to zvládl dobře. S angličtinou nemám potíže, řeč jsem se naučil už předtím. Zato hokejově jsem si musel chvíli zvykat. Každý ví, že se v Kanadě hraje trochu jinak. Poslední dobou jsme to už zvládal dobře. Měl jsem ze své hry docela dobrý dojem," popisuje.

V Guelphu to zpočátku táhl hlavně s krajanem Jiřím Drtinou. Jenže věrný parťák během podzimu zámořskou kapitolu vzdal a přesunul se zpátky do zadních řad juniorky pražské Slavie. "Do té doby jsme byli s Jirkou pořád spolu. Bylo mi líto, když odešel, ale chápal jsme ho. Pak jsme tam zůstal sám, což znamenalo, že jsem neměl možnost povídat si s někým česky. No, aspoň jsem se zdokonaloval v angličtině," směje se.

Před cestou domů se stihl ještě v rychlosti poškádlit s oddílovými spoluhráči. Šampionát dvacítek je v Kanadě ostře sledovaný. "Od nás z týmu jsou v kanadské reprezentaci obránce Kevin Klein a útočník David Paillé. Vyměnili jsme si pár narážek. Navíc v relizačním týmu jejich nároďáku bude náš kustod, takže nějaké hecování proběhlo i s ním."

Ještě před rokem odjížděl na reprezentační sraz coby naděje plzeňského hokeje. Dneska ale výkony Lasselsbergeru vnímá pouze zprostředkovaně. "Mám dostatek informací díky internetu, extraligu a zejména výsledky Plzně pochopitelně sleduju. Letos se klubu nedaří, což mě velmi mrzí."

Pokud před Jakubem nadhodíte téma, zda bylo správné, že v létě vyrazil za Atlantik, s odpovědí neváhá. "Svoji budoucnost jsem posuzoval ze širšího pohledu. Podle mého je určitě lepší, že hraju kanadskou juniorskou soutěž, než abych za Plzeň nastupoval ve čtvrté pětce. V Kanadě jsem pod dohledem skautů, řekl bych, že lidé z Phoenixu vidí 90 procent mých zápasů. Zápasy sleduje devět tisíc diváků, musím být pořád maximálně připravený. Cesta do NHL je v mém případě asi přece jen schůdnější z Guelphu než z Plzně."

Jeho hokejová kariéra vede přes postupné stupínky. Jakub okusil domácí extraligu i juniorské šampionáty, má dost zkušeností s kanadským hokejem. Teď stojí před další metou. "Mistrovství světa dvacetiletých bylo v této sezoně mým velkým cílem. Jsem přesvědčený, že vytvoříme vynikající mužstvo, které dokáže porazit každého. Můžeme myslet výš než pouze na medaili," uzavírá.

Zdroj: hokej.cz

Před devatenáctiletým plzeňským útočníkem Jakubem Koreisem se otevírá nový svět. V pondělí podepsal tříletou smlouvu s celkem Phoenix Coyotes, který si ho vybral před rokem v 1. kole draftu. „Mám z toho velkou radost. Jsem hodně unavený a ještě jsem nenašel sílu to jít oslavit," říkal rozespalým hlasem v pondělí odpoledne po svém návratu domů z Ameriky. Tam se zúčastnil kempu nováčků. „Večer jsem přes fax podepsal smlouvu a v příští sezóně budu určitě hrát v zámoří," dodal.

Do Phoenixu odletěl Koreis první červencový den. „Je to krásné město. Teď v létě je tam snad 45 stupňů, pořád svítilo sluníčko, bydleli jsme opravdu v parádním hotelu," popisuje. Z Čechů se na kempu nováčků potkal ještě s Martinem Podlešákem, Františkem Lukešem a Ladislavem Koubou. Asi polovina hráčů už měla s klubem smlouvu, sem patřila i zmíněná trojice Čechů.

„Druhá polovina, do níž jsem patřil i já, se snažila smlouvu si vybojovat. Ráno jsme trávili každý den dvě a půl hodiny v posilovně, po obědě jsme hodinu sprintovali na kole a pak následoval devadesátiminutový trénink na ledě," rozebírá Koreis tréninkové jednotky.

Během kempu absolvoval celou řadu různých testů. Vyplatilo se, že odjížděl na kemp připravený. „Neměl jsem předtím prakticky žádnou dovolenou, hodně jsem trénoval. S Martinem Podlešákem jsme navíc třikrát vyrazili do Slaného, kde je přes celé léto k dispozici led."

Paralelně s kempem probíhala jednání s Phoenixem o kontraktu. Koreis patří do stáje Bobbyho Orra, jednání s klubem vedl zkušený vyjednavač Rick Curran. „Už tuto práci dělá asi pětadvacet let. Myslím, že je to jeden z nejlepších agentů, v minulosti vyjednal výbornou smlouvu třeba Shanahanovi. Hodně jsem mu důvěřoval a věřil jsem, že pro mě vyjedná to nejlepší, co může," uvádí plzeňský centr.

Zhruba pět dní před koncem kempu dostal zprávu, že se agent s klubem pravděpodobně domluví. „Byl jsem trochu nervózní, jak se blížil konec přestupového termínu, ale nakonec to dobře dopadlo."

Už teď je jasné, že syn slavného plzeňského útočníka Jiřího Koreise bude v příští sezóně v Americe. „Zůstanu tam, i kdyby mě poslali jenom do juniorů. Budu se co nejvíce snažit, aby se mi povedl kemp. Doufám, že to dopadne co nejlépe. Můj sen je, abych si zahrál v příští sezóně aspoň pár zápasů v NHL. Vím, že to bude těžké, ale věřím, že to dokážu."

Koreis na zámořskou misi vyrazí po polovině srpna. Jestli se bude do té doby připravovat s Plzní, není zatím jasné. „Je to věc jednání, budu o tom mluvit s panem Čadou. Rád bych v Plzni trénoval."

Do Ameriky zatím odletí sám, protože je otázkou, kde bude působit. „Až se situace vyjasní, přijede za mnou moje přítelkyně Lucka. Pokud mě však pošlou do juniorů, budu muset strávit celý rok v Americe sám, protože junioři bydlí v rodinách a tam holku mít nemůžu," doplňuje Jakub Koreis.

Zdroj: hokej.cz 

V prvním kole draftu si plzeňského útočníka Jakuba Koreise vybral tým Phoenix Coyotes. Brzy se rozhodne, zda NHL zkusí už v příští sezoně. Prožívá sen, ze kterého je jen krůček do vytoužené soutěže. Při draftu v Torontu po něm sáhl Phoenix a jeho jméno zaznělo jako devatenácté v pořadí. „Cítím, že tým o mě má zájem. Na seznamu, který měli připravený, jsem figuroval hned za finským gólmanem Lehtonenem, navíc jako první z hokejistů, kteří ještě hrají v Evropě,“ líčil.

Právě přístup Kojotů způsobil Koreisův pozdější návrat do Plzně. Hned po draftu totiž zamířil přímo do Phoenixu. „Na konci sezony jsem si zranil kotník. Týmoví lékaři mě proto pořádně vyšetřili, byl jsem dokonce i v tunelu. Byli spokojení, už jsem naprosto fit,“ popisoval držitel brozové medaile z letošního mistrovství světa osmnáctiletých.

Před draftem ale nejvíce spekulací přisuzovalo vytáhlého útočníka Plamenům z Calgary. „Den před draftem jsem byl s jejich zástupci na večeri. Tvrdili, že když budu volný při jejich výběru, sáhnou po mně. Nestalo se, ale zklamaný nejsem. Phonix má v hokejových kruzích skvělé jméno.“

To mu vytváří i spolumajitel klubu, Wayne Gretzky. Symbol hokejové geniality Koreise přivítal přímo na pódiu v Torontu. „Je to tichý člověk, nahlas se skoro nezasměje. Ale velmi příjemný, dobře jsme si popovídali.“

Ještě před měsícem Koreis tvrdil, že příští sezonu určitě odehraje v dresu Keramiky. Teď je situace jiná. „Pokud bude šance hrát NHL, určitě bych to zkusil. Ale než jít na farmu, budu raději hrát v Plzni. Jenže teď nezáleží na mně,“ naznačil blížící se jednání mezi Phoenixem a Plzní.

V pondělí se v Plzni objeví Bobby Orr, který Koreise zastupuje v zámoří. O hráčově budoucnosti bude hovořit s vedením Keramiky. Na dosah NHL Koreise katapultovala především uplynulá sezona. „Před jejím začátkem jsem si říkal, že budu rád, když budu vůbec draftován,“

přiznal. Dvaadvacet zápasů v extralize a jedenáct bodů za tři góly a osm asistencí ale zámořští skauti nemohli přehlédnout. „Hodně mi pomohl trenér Liška, který mě vůbec vzal do áčka. Pod panem Fardou a asistenty Razýmem a Kamfem jsem dostal příležitost hrát. Snad jsem je nezklamal. Jenom škoda toho zranění, přišel jsem o play-off.“

Jako dítě štěstěny si Koreis nepřipadá, přestože postupné cíle, které si jako hokejista kladl, zatím plní bezezbytku. „Štěstí je, že si mě vybral Phoenix. Samozřejmě, být vybrán v prvním kole je určitá výhoda. Klub se snaží dokázat, že zvolil správně. I tak je však přede mnou dlouhá cesta a záleží jenom na mně.“

Zdroj: iDnes

Během tří týdnů poletí plzeňský hokejový útočník Jakub Koreis dvakrát do Toronta. Budou to důležité cesty, které ovlivní jeho další kariéru. Nejdřív podstoupí fyzické testy pro předem vytipované hráče NHL a pak ho čeká draft. "Už se těším. Sondoval jsem, jak všechno probíhá, a doufám, že to pro mě dobře dopadne," přeje si. Draft se uskuteční 23. a 24. června v kanadském Torontu. O Koreise se už předem zajímá několik týmů NHL, v průběžném pořadí hráčů působících v Evropě je pro draft desátý.

"Na žebříčky nemyslím. Všechno může být na draftu úplně jinak. Nechám se překvapit," říká. Hrát NHL je Koreisovým sportovním cílem. "Oblíbený tým ale nemám," tvrdí hokejista, který by ale ještě rád působil v české extralize. "Všechno bude ale záležet na domluvě s týmem, který mě draftuje," upozorňuje.

Osmnáctiletý střední útočník vysoký 189 centimetrů s váhou 89 kilogramů absolvuje začátkem června v Torontu fyzické testy. "Poletím na ně 30. května. Jsem mezi pozvanými a byl bych sám proti sobě, kdybych testy vynechal," říká. Kromě něj se pětidenních testů zúčastní ještě pět hokejistů z Čech.

Mezi cestami do zámoří bude Koreis pokračovat v přípravě s hokejisty Keramiky Plzeň. V jejím dresu vloni absolvoval dvacet zápasů, ve kterých vstřelil tři branky. Z letošního mistrovství světa hráčů do 18 let má bronz. Na šampionátu dal jeden gól a na dva nahrál. Jakub Koreis prošel všemi reprezentačními výběry od 16 let. Je studentem třetího ročníku sportovního gymnázia v Plzni.

Zdroj: iDnes

Má všechny předpoklady proniknout do NHL, v letošním draftu si ostatně Jakuba Koreise vybral už během prvního kola Phoenix. Jenže rodák ze západočeské metropole zatím nikam nespěchá. Na jaře si zahrál MS osmnáctiletých, kde ho částečně limitovala pauza způsobená zraněným kotníkem, v této sezoně už patří ke stálým členům extraligového celku Keramiky. Ani tento ročník ovšem v Koreisově případě neprobíhá snadno. Před začátkem soutěže musel na operaci menisku a do formy se dostával postupně. Nyní už je ale zpátky. Usiluje o úspěch mezi dospělými, zároveň bojuje o místo v reprezentaci dvacetiletých pro MS v Halifaxu. Syn někdejšího plzeňského hokejisty stoupá pořád vzhůru, ačkoli je mu teprve osmnáct let.

1) Hokejové začátky? "Odmalička jsem se kolem hokeje motal, protože táta hrával ligu, takže to v mém případě bylo asi samozřejmé. Na zimáku jsem poprvé bruslil ve čtyřech letech, už předtím jsem to ale zkoušel na rybníku. Od šesé do deváté třídy jsem dělal ještě fotbal, ovšem pak už oba sporty nešly skloubit."

2) Oblíbení trenéři? "Nerad bych někoho vynechal, ale nejvíc mi pomohli asi Jaroslav Liška s Františkem Černým. Loni mě vzali do prvního plzeňského týmu a poskytli extraligovou šanci. Moji kariéru tímto krokem určitě ovlivnili."

3) Nejhezčí hokejové zážitky? "Jarní mistrovství světa osmnáctiletých, kde jsme získali bonzovou medaili. Sám jsem se zpočátku necítil nejlépe. Dva měsíce před turnajem jsem nehrál, protože mě trápily přetrhané vazy v kotníku. Dostával jsem se do toho pomalu, ovšem poslední dva zápasy už byly z mé strany snad docela povedené. Rád samozřejmě vzpomínám i na červnový draft v Torontu. Už v prvním kole si mě vybral Phoenix."

4) Co vás nejvíc zarmoutilo? "Zmíněné zranění před "osmnáctkami" v Piešťanech a pak další zdravotní problém, tentokrát na konci léta. Krátce před startem nejvyšší soutěže jsem musel na operaci s meniskem a tím pádem pak vynechal spoustu zápasů."

5) Čeho se nejvíc bojíte? "Zdravotních komplikací nejen u sebe, ale také u všech blízkých a známých."

6) Co vás dokáže naštvat? "Na ledě i v životě mi vadí špatné lidské vlastnosti, nedodržené sliby, závist. Právě té je okolo mě poslední dobou bohužel docela dost."

7) Sledujete politiku? "Jenom vzdáleně, z televizních zpráv. Rozhodně nejsem v téhle problematice odborník, ani nemám žádného oblíbeného politika."

8) Oblíbení herci, herečky? "Ze zahraničních Jim Carrey, z našich například Miroslav Donutil. Líbí se mi nejrůznější komedie, u nichž se mohu pobavit a odpočinout si."

9) Jakou posloucháte muziku? "Nevybírám si, mohu mít v podstatě cokoli. Nejčastěji si pouštím skupiny R.E.M nebo Oasis - tedy poslechový uvolněný rock."

10) Zamilované zvíře? "Doma máme kocoura. Když jsem byl asi ve čtvrté třídě, našel jsem ho opuštěného pod autem. Vzal jsem si ho a od té doby je to náš rodinný miláček."

11) Oblíbená barva? "Modrá."

12) Představa o ideální dovolené? "V létě jsem byl s přítelkyní v Řecku a moc se mi tam líbilo. Teplo, moře, pláž a klid - to je přesně ono. Bezvadně jsem se odreagoval."

13) Vysněný automobil? "Zatím jezdím autem rodičů. Líbí se mi třeba Škoda Octavia a doufám, že se mi jednou podobný vůz povede koupit. Nechci sporťáky ani rychlá žihadla. Láká mě spíš něco pohodlného a prostorného."

14) Co vám chutná? "Kuřecí maso na všechny způsoby. Občas si dám také bramborové knedlíky s cibulkou - to však jen velmi výjimečně, poněvadž pro sportovce nejsou taková jídla vhodná. K pití mívám nejčastěji ledový čaj nebo kolu."

15) Kdo je vaším hokejovým agentem? "Bobby Orr, jehož spolupracovníky jsou v Čechách pánové František Kaberle a Jiří Poner."

16) Jaké čtete noviny a časopisy, sledujete internet? "Pravidelně odebírám Deník Sport, jinak si tiskoviny vybírám podle chuti. Třikrát až čtyřikrát v týdnu také projíždím internet, abych se dozvěděl, kde je co nového a zajímavého."

17) Máte přítelkyni? Jaké typy žen se vám líbí? "Přítelkyně se jmenuje Lucie a známe se odmalička. Asi před rokem a půl jsme se viděli po delší době, přeskočila jiskra a od té doby jsme spolu. Na ideální typ ženy ovšem nedokážu hned přesně odpovědět. Dívka mě musí zaujmout vzhledem, chováním, povahou. Na první dojem nedám."

18) Jste pověrčivý? "Vlastně ano, i když se to snažím odbourat. Pokud dám gól a utkání se mi povede, pokouším se příště dělat totéž. Jde o oblékání výstroje a předzápasový program. Ale jak říkám, zkouším se toho zbavit. Člověka takové věci zbytečně svazují."

19) Záliby? "Pokud mám volno, hodně odpočívám. Zajdu do kina, podívám se na televizi, pustím si počítač, kde brouzdám po internetu nebo hraju hry."

20) Hokejové cíle? "Chtěl bych se dostat do sestavy pro MS dacetiletých v Kanadě, jinak toužím po stabilním místě v Plzni. Výhledově bych rád pronikl do NHL, jednou by bylo hezké vyhrát Stanley Cup... Ale to je daleko. O případné zámořské budoucnosti se rozhodne až po sezoně, teď na ni ještě nemyslím."

Zdroj: hokej.cz