Do Plzně vlakem. To je úplně jasné, když tam vede jeden z hlavních koridorů vlakem. Sraz budeme mít na obvyklém místě pod cedulí na Willsonově Hlavním nádraží. Ovšem otázka je kdy, protože jedou dva použitelné rychlíky. Jeden bude v Plzni těsně před čtvrtou (R 760 do Plzeň Hlavní nádraží), druhý tesně po páté (R 854 do Plzeň Zastávka u haly). Hraje se od 17:30.

Z Hlavního nádraží je to pár desítek minut chůze ke stadionu (dá se jet i MHD). Plzeň Zastávka následuje hned po Plzeň Hlavní nádraží, ale má tu výhodu, že je pár desítek metrů od haly. Nevýhoda je, že vlak přijede 25 minut před úvodním buly. Sem jede pouze druhý vlak!

Pokud pojedete druhým vlakem a chcete rezervovat nebo koupit lístky, dejte o sobě vědět Aleši Zbořilovi - Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , aby to pro vás mohl zajistit.

Plzeň zastávka je téměr vedle haly, takže nemá cenu cestu popisovat. Z Hlavního nádraží se k hale dostanete nejlépe pěšky (viz mapka dole; dá se jít malinkou zkratkou přes most pro pěší a pak Doudlebeckou ulicí) případně MHD. Pěšky je to 1,2 km, což zvládnete přibližně za 18 minut. Pokud se chcete svézt, můžete využít následující spojení:

• Trolejbus 13 směr Černice. 3 zastávky do Zimní stadion, jízdní doba asi 4 minut. V odpolední špičce jezdí každých 6-7 minut.

Jízdné nepřestupné nebo jízdné přestupné na 30 minut činí 12 Kč v automatu.

Zpátky do Prahy jedou čtyři vlaky. Z toho ale jeden osobák s přestupem v Berouně a rychlík ve 20:08 z Hlavního nádraží asi nestihneme. Takže zbývá R 457 FRANZ KAFKA z Mnichova. Další rychlík jede za hodinu. V následujícím přehledu naleznete všechny zmíněné spoje:

Trasu vlastním automobilem si můžete naplánovat například pomocí aplikace na serveru cz.map24.com. Můžete k tomu použít například následující formulář:

Celková vzdálenost nejrychlejší cesty od T-Mobile arény je 93,1 km a na místo dorazíte při ideálních podmínkách (celou cestu maximální dovolená rychlost) přibližně za 55 minut. Pozor na náledí!

Pro hostující fanoušky je v plzeňské Čez aréně vyhrazen sektor 217 (podle starého označení Z-S).

Cena lístků k stání je 90 Kč.

• Adresa: Štefánikovo náměstí. 1, Plzeň 301 33
• Majitel: město Plzeň
• Správce: Správa infrastruktury města Plzně se sídlem na Palackého nám. 6 v Plzni
• Nájemce: HC LASSELSBERGER PLZEŇ, občanské sdružení
• Telefon: 378 015 016, 377 225 529
• Rozměry kluziště: 30 × 60 m
• Kapacita: 8211 míst (5101 k sezení a 3110 k stání)

Názvy klubu:

• 1948 - Sokol Plzeň IV
• 1952 - Leninovy závody
• 1952 - Spartak
• 1965 - TJ Škoda
• 1991 - HC Škoda
• 1994 - HC Interconex
• 1995 - HC ZKZ
• 1997 - HC Keramika
• 2003 - HC Lassersberger

Výsledky od roku 1993:

• 1993-94: 9. místo
• 1994-95: 6. místo (ZČ 5. místo, čtvrtfinále se Zlínem 0:3)
• 1995-96: 11. místo (ZČ 11. místo, 1.kolo play off se Slavií 0:3)
• 1996-97: 11.místo
• 1997-98: 5. místo (ZČ 5. místo, čtvrtfinále se Spartou 2:3)
• 1998-99: 6. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále s Třincem 2:3)
• 1999-00: 3. místo (ZČ 5. místo, semifinále se Vsetínem 0:3)
• 2000-01: 10. místo
• 2001-02: 6. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále s Vítkovicemi 2:4)
• 2002-03: 9. místo
• 2003-04: 4. místo (ZČ 8. místo, semifinále se Zlínem 1:4)
• 2004-05: 9. místo
• 2005-06: 11. místo
• 2006-07: 13. místo

Do západních Čech vstoupil lední hokej poměrně pozdě - v lednu 1929. Odbor ledního hokeje vznikl při Viktorii Plzeň. Průkopníky ledního hokeje v Plzni byla jména jako Průcha, Šalda, Binder, Diviš, Čechura. Do roku 1949 hrál klub pod jménem Sokol Plzeň IV I. A třídu a tehdejší borci Plochý, Vorláb, Liškové, Švajner, Nekola, jsou už známější. V roce 1949 vstupuje ZSJ Škoda do oblastní soutěže a tím dochází k výraznému mezníku pro plzeňský hokej.

Na bývalém Dobytčím trhu je 11.2.1950 zápasem s Prešovem otevřen zimní stadion s umělou ledovou plochou. Jen krůček pak chyběl k postupu do ligy. Ten se podařil roku1951. Mezi aktéry nacházíme např. tato jména: Vybíral, Trhlík, Šmat, Havlíček, Petr, Krauz, Radič, Brand, Šašek a další hráči (Vinš, Kletečka, Václav, Kuba, Jonák, Pavlíček, Jedlička, Jonák) a s nimi nové úspěchy. Ten nejvýraznější se stal v sezóně 1956-57 v podobě 3. místa a startu reprezentantů Sventeka, Vinše, Václava a Šaška na MS v Moskvě.

Cesta vzhůru byla nastartována a další dvě sezóny do Plzně přinesly dvě druhá místa, v této době dres se lvíčkem oblékali také např. Haber, Šmat, Schwach, Táflík, Štogr a další. Zákonitý útlum, který následoval, vyvrcholil sestupem v roce 1966. Dlouhá tři léta poté probíhala nejen přestavba mužstva, ale i stadionu. 13. března 1969 vítá Plzeň znovu I.ligu - už pod střechou. O úspěch se snaží též nová generace hokejistů z Jihlavy.

Také z dalších míst se vracejí odchovanci jako Hovora, Trachta, Bednář, Neubauer, Huml, Jonák a s nimi přicházejí další z plzeňské líhně - např. Ebermann, Kajkl a Sýkora. Po dvou letech sice příchází poměrně zbytečný sestup, ale rok nato je liga opět v Plzni, a to nadlouho.

Do roku 1978 brázdí plzeňský koráb ligovou hladinu se střídavými úspěchy. Pád přichází až po prohře v památném zápasu s Trenčínem v Brně, kdy rozhodlo po nastavení až 17. tresné střílení. Po návratu za rok se tým HC Škoda Plzeň drží v lize až do současnosti.

zdroj: www.hokej.cz