Trasu vlastním automobilem si můžete naplánovat například pomocí aplikace na serveru cz.map24.com. Můžete k tomu použít například následující formulář:

Celková vzdálenost nejrychlejší cesty od Tesla Arény je 397,2 km a na místo dorazíte při ideálních podmínkách (celou cestu maximální dovolená rychlost) za 3 hodiny a 50 minut. V Třinci odbočíte z mezistátní silnice E75 za bývalým areálem TESLY Třinec - nyní sídlo firem MARYBELL a AUTEL (dalším znamením může být např. benzínová stanice ASTRA nebo restaurace U Napoleona). Po odbočení doleva projedete lesíkem a ihned za ním se dáte doprava. Následně dojedete přímo k zimnímu stadionu.

Do Třince můžete také vyrazit vlakem. Je naplánovaný hromadný sraz na Hlavním nádraží pod cedulí v 9:30. Jede se vlakem s podivným označením - 111 Praha /231 směr Pardubice, Olomouc, Ostrava, Žilina a Zvolen, který odjíždí v 10:11 a do Třince dojede v 15:03.

Z nádraží v Třinci je to pěšky přibližně 1,4 kilometru.

Zpátky je to s vlakem maličko horší. Vězte, že jede, ale musí se na něj chviličku počkat. R 440 Excelsior z Košic dorazí do Třince ve 22:42. Jede ve směru Ostrava, Olomouc, Praha, Ústí n/L, Chomutov, Cheb.

Na Hlavní nádraží v Praze dorazí ve 3:37.

Založení

• 1929

Názvy klubu:

• 1929 - SK Železárny Třinec
• 1938 - KS Zaolzik
• 1939 - SK Železárny Třinec
• 1950 - TŽ VŘSR Třinec
• 1988 - TŽ Třinec
• 1994 - HC Železárny Třinec
• 1999 - HC Oceláři Třinec

Umístění v extralize:

• 1995-96: 12. místo (ZČ 12. místo, 1.kolo play off se Zlínem 0:3)
• 1996-97: 5. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále s Pardubicemi 1:3)
• 1997-98: 2. místo (ZČ 3. místo, finále se Vsetínem 0:3)
• 1998-99: 3. místo (ZČ 3. místo, semifinále se Zlínem 2:3)
• 1999-00: 6. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále s Plzní 1:3)
• 2000-01: 9. místo
• 2001-02: 8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále se Spartou 2:4)
• 2002-03: 4. místo (ZČ 4. místo, semifinále s Pardubicemi 2:4)
• 2003-04: 8. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále se Zlínem 3:4)
• 2004-05: 13. místo
• 2005-06: 8. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále se Slavií 0:4)
• 2006-07: 8. místo (ZČ 10. místo, čtvrtfinále s Libercem 3:4)
• 2007-08: 7. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále se Slavií 1:4)
• 2008-09: 10. místo (ZČ 10. místo, předkolo play off s Plzní 2:3)

Začátky ledního hokeje v Třinci se datují od sezóny 1929/30, když několik nadšenců začalo s organizovaným hokejem v klubu SK Třinec. Hokejová aréna byla na dodnes zachované Glejtowni (viz obrázek), která tímto způsobem vstoupila do hokejové historie. Již v počátcích hokeje v Třinci si přijela pro výprask slavná AC Sparta Praha, která zde prohrála 7:2.

Oživení po bídě válečných let nastalo v Třinci již v sezoně 1945/46, když Třinecké mužstvo začalo opět hrát pravidelné soutěže v ostravském kraji. V Třinci byla vybudována dvě hokejová hřiště s přírodním ledem, jedno z nich bylo v areálu učiliště, kde se proháděly hokejové naděje pod vedením již zesnulého Evžena Ciencialy (jeho přínos pro sport v Třinci asi nikdo nedocenil).

Přelomem bylo vybudování uměle chlazené ledové plochy v areálu na Lesní ul. v Třinci, která byla otevřena 17. února 1967. V roce 1976 byl stadion zastřešen, ocelovou konstrukci (která prý přežije 500 let) vyrobili pracovníci mechanických dílen TŽ a všichni již viděli v Třinci halu, ta však byla dokončena až za dlouhých 13 let.

V roce 1979 se mužstvo probojovalo do 1.NHL, kde se Třinečtí pohybovali zpravidla na předních místech. Nová éra třineckého hokeje začala v ročníku 1984/85, kdy se v Třinci objevil nenápadný student tělovýchovné fakulty Alois Hadamczik, bratr tehdy mnohem slavnějšího Evžena, trenéra fotbalistů Baníku Ostrava a olympijského mužstva. Lojza, jinak jej v Třinci nikdo nenazve, dělal asistenta Miloši Holáňovi a od sezony 1985/86 vedl mužstvo jako první trenér. Již tehdy vetknul mužstvu útočný styl, který je pro jeho herní projev dodnes typický.

Hokejisté udivovali nevídanými kombinacemi v útočném pásmu, z této éry zaujali hráči Blažek, Běhal, Schaffartzik, Kobzík, Csabi, Roháček, Zátopek, Sochorek a další. Lojza vytvořil základ mužstva, které vybojovalo extraligu, tuto zásluhu o Třinecký hokej mu nikdo nevezme. V Třinci trénoval do sezony 1990/91. V té době v Třinci zářil Petr Zachar, hráč, který zcela jistě promarnil svůj talent, v Třinci si dělal se soupeři co chtěl a byl doslova miláčkem publika.

V sezoně 1992/93 hrál Třinec o postup do extraligy, v pátem zápase finále play-off se Stadionem Hradec Králové naši v prodloužení prohráli, ač deset sekund před koncem Petr Zajonc netrefil prázdnou bránu, před níž ležel bezmocný Barta. Tak nabitý stadion v Třinci snad od té doby ještě nebyl. V té době ale podmínky na extraligu nebyly a Hradec se po postupu propadl až do 2. NHL. V Třinci je na toto téma ne ojediněný názor, že v případě postupu bychom dopadli stejně.

zdroj: www.hokej.cz