Původně plánovaný autobus je zrušen!

Kvůli pozdnímu začátku utkání se jede autobusem. Tedy v případě většinového zaplnění.  

Trasu vlastním automobilem si můžete naplánovat například pomocí aplikace na serveru cz.map24.com. Můžete k tomu použít například následující formulář:

Celková vzdálenost nejrychlejší cesty od T-Mobile arény je 159km a na místo dorazíte při ideálních podmínkách (celou cestu maximální dovolená rychlost) přibližně za 1 hodinu a 55 minut.

Názvy klubu:

• 1928 - AC Stadion (sloučení SK Viktorie a SK Slovan)
• 1948 - Sokol Stadion
• 1949 - ZSJ Obchodní domy Stadión
• 1950 - SKP (Sdružené komunální podniky),
• 1952 - Slavoj
• 1965 - Motor
• 1993 - HC České Budějovice
• 2006 - HC MOUNTFIELD, a.s.

Vítězství v nejvyšší soutěži:

• 1950/51

Výsledky od roku 1993:

• 1993-94: 5. místo (ZČ 2. místo, čtvrtfinále s Olomoucí 0:3)
• 1994-95: 3. místo (ZČ 6. místo, semifinále se Vsetínem 0:3)
• 1995-96: 4. místo (ZČ 3. místo, semifinále se Vsetínem 0:4)
• 1996-97: 6. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále se Spartou 2:3)
• 1997-98: 10.místo
• 1998-99: 5. místo (ZČ 5. místo, čtvrtfinále se Spartou 0:3)
• 1999-00: 7. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále se Vsetínem 0:3)
• 2000-01: 11. místo
• 2001-02: 12. místo
• 2002-03: 6. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále se Spartou 0:4)
• 2003-04: 14. místo (sestup do 1. ligy, v baráži s Jihlavou 0:4)
• 2004-05 (1. liga): 1. místo (postup do extraligy, v baráži s Jihlavou 4:1)
• 2005-06: 4. místo (ZČ 8. místo, semifinále se Slavií 1:4)
• 2006-07: 4. místo (ZČ 3. místo, semifinále s Pardubicemi 1:4)

První záznamy o hokeji v jihočeské metropoli nalézáme v kronice klubu SK České Budějovice z roku 1911 - základ prvního druzstva tvořili sextáni gymnázia Feigl, Lorenc, Pilman, Schrabal, Selinka, Šesták, Švarc, Tůma a Vrkoč. V roce 1912 přišel do Českých Budějovic náruživý sportovec a neméně zdatný organizátor Dr. Zdeněk Černý. Na podzim téhož roku kolem sebe seskupil výše jmenované nadšence, k nimž postupně přibyli další. Předsedou, náčelníkem, kapitánem, a trenérem klubu v jedné osobě byl Dr. Černý, který se naučil hokeji v SK Horymír Příbram a zdokonalil se na studiích v Praze.

K prvnímu zápasu v bandy na ledě došlo v jihočeské metropoli v neděli 12. ledna 1913, kdy se na kluzišti ČLTC mezi sebou utkala I. a II. mužstva Hockeyového kroužku. V zápase hraném na 2 x 30 minut mužstvo zvítězilo 13:1. Platících diváků bylo kolem stovky, ovšem dalších 700 přihlíželo za drátěným oplocením. Za týden si českobudějovičtí dojeli do Strakonic ke zkušenému soupeři, který měl ve hře již pětiletý náskok, pro porážku 1:10, ale v odvetě 2. února na kluzišti mezi mosty na Malši domácí podlehli po boji čestně 4:7. Na hokej přišla už téměř tisícovka diváků!

Rozmach českobudějovického hokeje přibrzdila I. světová válka, které odvedli hrůznou daň i průkopníci hokeje na soutoku Malše s Vltavou - Áda Schrabal, Karel Selinka, Jan Vrkoč a Leo Feigl. Bandy hokej nalezl místo postupně v AFK České Budějovice, po válce pak ve Slavoji České Budějovice (působil na "Palačáku" a neměl nic společného s názvem po roce 1950), DSK České Budějovice, SK České Budějovice, YMCA Č. Budějovice a konečně ve Viktorii Č. Budějovice.

Dne 21. prosince 1921 sehrál SK České Budějovice ve Strakonicích první utkání v hokeji kanadském, o týden později se hrálo historické první utkání v kanadském hokeji v Českých Budějovicích a SK Č. B. porazil SK Písek 2:1. První sestava týmu vypadala takto: Straka - Vácha, Staněk - Kalina, Meinert, E. Schrabal - Raška, Winkler, Neumann. Bandy postupně zmíralo, v sezóně 1925/26 měla "kanada" jasně převahu a příští ročník byl jiz definitivně ve znamení hokeje s pukem.

Viktorie Č. B. se 10. ledna 1928 sloučila se Slovanem Č. B. a vznikl AC Stadion České Budějovice, který se stal v roce 1930 mistrem českého venkova, v sezóně 1936/37 hrál v prvním ročníku celostátní ligy a položil základy slavné tradici. Vychoval reprezentanty Čeňka Píchu, Františka Mizeru, Jiřího Macelise a existoval až do oslav dvacetiletého jubilea 15. února 1948. Po nástupu komunistů k moci docházelo k neustálým reorganizacím a v rámci přejmenovávací mánie se slavný AC Stadion České Budějovice rychle měnil na Sokol Stadion Č. B. (1948/49), ZSJ Obchodní domy Č. B. (1949/50), SKP Č. B. (1950/51), až k ustálenému Slavoji České Budějovice. Ten existoval od sezóny 1951/52 az do 4. října 1965, kdy v době kritické ekonomické situace klubu převzal hokej pod svá křídla národní podnik Motor a pomohl mu k návratu mezi elitu.

Jestliže éra Slavoje Č. B. byla spjata se jmény Hajšman, Španinger, Vodička, Bílek, období Motoru Č. B. dalo našemu hokeji Maříka, Prazáka, Miroslava Dvořáka, Pouzara, Korbelu, Norberta Krále, Lálu, Caldra a další špičkové hráče. Poslední změna názvu se datuje 21. prosince 1992, kdy klub, hrdě se hlásící k tradici AC Stadionu, Slavoje a Motoru, byl přejmenován na HC České Budějovice. Z jeho současných hokejových hvězd působí v kanadsko - americké NHL Jaroslav Modrý, Radek Dvořák, Stanislav Neckář, Roman Turek, Václav Prospal, Peter Bartoš a Zdeněk Kutlák.

K největším úspěchům českobudějovického hokeje patří zisk mistrovského titulu SKP Č. B. v ligovém ročníku 1950/51, druhé místo Motoru Č. B. v ročníku 1980/81, kdy Jihočeši skončili druzí jen dva body za Vítkovicemi a nebýt toho, ze experimentálně neplatily nerozhodné výsledky, stali se mistry, a konečně třetí příčka HC České Budějovice v ročníku 1994/95. Nejvýznamnější trenéři v historii českobudějovického hokeje: Václav Piloušek, Zlatko Červený, Slavomír Bartoň, Luděk Bukač, Karel Prazák, Vladimír Caldr.

zdroj: www.hokej.cz