V neděli 28.ledna bylo na programu hokejové extraligy 46.kolo a v jeho rámci i zápas naší Sparty ve Vítkovicích. Jelikož se jednalo o víkendový den, bylo dohodnuto a téměř měsíc dopředu na fanclubových i oficiálních stránkách vyhlášeno, že Fanclub uspořádá na toto utkání autobusový zájezd. Zpočátku byl o tento zájezd mezi členy Fanclubu značný zájem, který ale postupně upadal, přesto několik dnů před stanoveným datem bylo na seznamu 25 jmen a tak bylo rozhodnuto zájezd přece jen uskutečnit. Když se však v sobotu začaly množit omluvenky, začaly převládat pochybnosti a když se pak v neděli ráno před T-mobile Arenou sešlo pouhých 9 (slovy devět) lidí, padlo definitivně rozhodnutí již přistavený autobus zrušit. Výjezd jsme ale odpískat nechtěli a tak jsme začali zkoumat možnosti, jak se do Ostravy dostat. Jako první nás napadla varianta vlaková, která ovšem vzhledem k času předpokládaného návratu hned padla, by? cesta Pendolinem alespoň směrem tam ve společnosti pánů Břízy a Kuneše vypadala lákavě :-). Také technický stav aut, která byla k dispozici, nedával vzhledem k počasí přílišné vyhlídky pro bezproblémovou cestu po silnici. Nakonec jsme přišli na možnost půjčit si z půjčovny dodávku, protože jsme přece jen chtěli do Ostravy jet, už proto, že jsme chtěli našim hráčům ukázat, že přes špatné výsledky z posledních zápasů a vzhledem k rozsáhlé marodce i nevalné vyhlídky na úspěch na severu Moravy, za nimi stojíme a podporujeme je v časech dobrých i zlých.
Vyhledat na internetu vhodnou autopůjčovnu byla otázka několika minut, ale vyvstal další problém a sice složení kauce ve výši 20.000,- Kč. Přestože ani jeden z nás rozhodně nepatří mezi horních deset tisíc, tak po obrácení kapes, rozbití prasátek a prozkoumání bankovních účtů jsme potřebnou částku dali dohromady a krátce před polednem si tak mohli na Jižním Městě vyzvednout modrou dodávku Fiat Ducato právě pro 9 osob. Do ní jsme se naskládali i s dvěma bubny, transparentem, batohy a proviantem a s dvouapůlhodinovým zpožděním jsme vyrazili na D1.
Dálnice byla sjízdná a průjezdná a tak po 4 hodinách poklidné cesty (včetně 3 přestávek) jsme dorazili do města klasika Petra Bezruče. Problémy s parkováním u ČEZ Arény byly vyřešeny díky energickému zásahu vedoucího spar?anského áčka Velechovského, generální manažer Bříza se nám postaral o lístky grátis (oběma velké díky!) a tak jsme mohli zaujmout místa v sektoru pro hostující fanoušky, kde jsme se potkali s několika místními Spar?any i s další skupinkou „výjezdářů“, kteří volili cestu vlakem.
Zápas samotný nenabídl zrovna strhující podívanou, Sparta bez řady zraněných či nemocných hráčů hrála asi to, na co měla, přesto když ve 2.třetině využil Tomáš Netík zaváhání gólmana Pince, začli jsme doufat i v nějaký ten bodový zisk. Tato iluze se ale záhy rozplynula po třech rychlých gólech domácích. Tomáše Dubu pak vystřídal Dušan Salfický a Kuba Langhammer šikovnou tečí snížil na rozdíl jedné branky, domácí si ale vítězství pohlídali a v závěru ještě skóre navýšili. Na tomto místě bych se chtěl pozastavit nad atmosférou v ČEZ Aréně, která chvílemi připomínala spíše nějaký šachový turnaj a nebýt skandování obou nepočetných kotlů, bylo by snad slyšet i spadnout špendlík na zem. Vrcholem bylo, když po 5.gólu domácích 3 minuty před koncem začali diváci houfně opouštět tribuny, v té chvíli to vypadalo jako by domácí třígólovým rozdílem naopak prohrávali.
Po zápase nám policie zajistila nekomplikovaný odjezd od ČEZ Arény až za město a my tak mohli začít polykat dávku asi 360 km směr metropole. Nálada nebyla zrovna veselá, přesto v duchu známé písničky pánů Uhlíře a Svěráka rozhodně nebylo smutno, natož aby se brečelo, protože jsme si uvědomovali, že v poslepované sestavě bez pěti stabilních útočníků, navíc bez posil z 1.ligy jsme těžko mohli myslet na nějaký bodový zisk, což by se v dané situaci rovnalo zázraku. Přesto věříme, že již nejbližší zápasy nám nabídnou zcela jiný pohled a že se Sparta nadechne k lepším výkonům a výsledkům, protože nejdůležitější část sezóny - playoff - je již za dveřmi.
Zpestřením zpáteční cesty bylo u McDonaldu na dálnici u Velkého Meziříčí setkání s hokejisty plzeňského Lasselsbergeru, kteří se vraceli ze zápasu ve Zlíně, čehož někteří z nás využili k vyzvídání o formě našeho nejbližšího soupeře Zlína nebo o působení páně Koželuha v managementu západočeského klubu, naopak zejména Jirka Zelenka se vyptával na průběh zápasu Sparty a na zdravotní situaci našich opor. Jen škoda, že Kuba Šindel buď zůstal v autubuse nebo nám proklouzl na přilehlou benzínku. Zbytek cesty proběhl i přes špatné počasí na Vysočině bez problémů a kolem jedné hodiny po půlnoci nás přivítala matička Praha.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří ve Vítkovicích byli (lhostejno, zda jsou řazeni mezi „hokejové“ či „fotbalové“), protože dokázali, že jsou skutečnými fanoušky, kteří neváhají podpořit svůj klub i v krizi, na rozdíl od těch „víkendových“, kteří jezdí na zápasy, jen když se Spartě daří a vyhrává.


autor: Destroy